• Airport

    Zakládání obchodních společností v zahraničí i v České republice.

  • Business

    Profesionální pomoc s přesunem podnikání do podnikatelsky výhodnějších jurisdikcí.

  • Meeting

    Dlouholeté zkušenosti v oblasti zakládání mezinárodních firem.

  • Trezor

    Bankovní účty v zahraničí.

  • Flags

    Optimalizace zdanění za využití výhod práva Evropské unie.

  • Island_index_taxes

    Podnikání s minimálním daňovým zatížením.

  • Island2

    Nejoblíbenější světové podnikatelské jurisdikce.

  • On_the_beach

    Zakládání velkých korporací a malých firem během krátké doby.

  • Tax_up

    Profesionální a právní poradenství v oblasti podnikání.

Stav k 14.08.2016

Zákon o evidenci tržeb č. 112/2016 Sb. prošel již kompletním legislativním procesem a nabude účinnosti dne 01.09.2016 s tím, že povinnost evidovat tržby vznikne pro určité segmenty podnikání dne 01.12.2016, pro další potom s časovým odstupem. Jednotlivé fáze počátku povinnosti evidovat tržby jsou stanoveny takto:

1. fáze (od 1. prosince 2016) - ubytovací a stravovací služby

2. fáze (od 1. března 2017) - maloobchod a velkoobchod

3. fáze (od 1. března 2018) - ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství

4. fáze (od 1. června 2018) - vybraná řemesla a výrobní činnosti.

 

Z hlediska podnikatelů se jedná přinejmenším o kontroverzní normu, která byla "ušita horkou jehlou" bez hlubší přípravy a na její brzké přijetí je vyvíjen enormní tlak.

Ministerstvo financí uvádí jako hlavní důvody pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET) následující:

Vyšší investice do zdravotnictví, školství, kultury, dopravní infrastruktury a dalších veřejných služeb - v angličtině se pro podobné vyjádření používá zkrácený výraz off topic, tzn. že je takový argument zcela mimo téma. Jedná se o evidentně populistické vyjádření s cílem zajistit formální podporu veřejnosti zavedení EET.

Snížení deficitu státního rozpočtu, lepší výběr daní - toto lze nejlépe okomentovat rčením Přání otcem myšlenky. Dle našeho průzkumu tato další administrativní a finanční zátěž podnikatelů bude mít zcela opačný efekt.
- Někteří pověsí své podnikání na hřebík úplně a další přestanou tržby evidovat zcela a přesunou se do šedé zóny. Obě skupiny podnikatelů se následně potkají v evidenci úřadů práce.
- Sníží se počet kamenných prodejen a více obchodů bude provozováno pouze jako e-shopy. V tomto případě sice dojde k drobnému zvýšení evidovaných tržeb, nicméně prodpora v nezaměstnanosti pro propuštěné nadbytečné zaměstnance kamenných prodejen bude tento efekt zcela jistě převyšovat.

Účinnější finanční správa, rychlejší a přesnější reakce na podvodné praktiky - úředníci nebudou s maximální možnou pravděpodobností umět s daty pracovat a správně je interpretovat. Tato jejich dezorientace způsobí mnoha podnikatelům fatální následky.

Efektivnější zacílení daňových kontrol a snížení zátěže poctivých poplatníků - asi největší nesmysl ze všech argumentů. Poctivý poplatník přece dosud přiznával všechny tržby. Tím, že mu systém EET přidělá spostu práce a zvýší náklady, se mu zcela jistě zátěž nesníží.

Rovné podmínky na trhu - jak již je výše uvedeno, spousta podnikatelů se zcela přesune do šedé zóny, čímž odstraní i zbytky konkurenčního prostředí.

Snížení sazby DPH v oblasti stravovacích služeb z 21% na 15% s výjimkou alkoholu, tabákových výrobků a doplňkového sortimentu - jediný pozitivní efekt pro část podnikatelů. Ceny služeb se sice nesníží, ale zvýší se marže restauratérům, která jim bude pokrývat

Možné další snížení daňového zatížení v budoucnu - ten, kdo toto vymyslel se nejspíše zhlédl ve filosifickém díle Thomas Mora Utopia. Tomu asi věří málokdo.

Nezatěžování poctivých podnikatelů namátkovými daňovými kontrolami, omezení administrativy spojené s daňovými kontrolami - typický příklad tzv. cyklické argumentace - nemám-li dostatek argumentů, melu stále to samé dokola..

Odstranění černých výplat „na ruku“, ochrana a stabilita - odstupné, výpovědní doba zaměstnanců  - další off topic argumenty. Černé výplaty na ruku jsou zapříčiněny výší sociálního a zdravodního pojštění, kdy celkový odvod státu včetně zálohy na daň z příjmů spolkne takřka polovinu mzdového nákladu. A vliv EET na výpovědní dobu zaměstnanců nelze příliš očekávat, neboť její délka je stanovena jiným zákonem.

 

Pro informaci a inspiraci dále připojujeme poznatky z inspekční cesty do Chorvatska, jehož model elektronické evidence tržeb Česká republika přejímá.

Při návštěvě chorvatské restaurace jsme obdrželi pouze ručně psanou účtenku, která zcela zřejmě nesplňuje požadavky kladené zákonem. Vedle je pro srovnání účtenka za inkaso mýtného na chorvatské dálnici. Dále je pro srovnání připojen účet z vídeňské kavárny, který je vytištěný pouze z interního systému, účet z italské pizzerie, který je zpracovaný pouze na kalkulačce s tiskem na pokladní kotouček a účet ze slovenské cukrárny, který splňuje požadavky příslušného slovenského zákona.

 

Během provádění kontrolních nákupů jsme zjistili poměrně širokou škálu taktik, jak se vystavení elektronicky evidovanému účtu vyhnout. Přitom právě v Chorvatsku platí zákon ještě v tvrdší formě, neboť v případě nezaevidování platby postihuje nejen obchodníka, ale i zákazníka, který se do okamžiku opuštění obchodu musí kontrolorům prokázat účtenkou vydanou obchodníkem.