Jak projít registrací k DPH s klidnou hlavou

Registrace k DPH - od počátku vlády (2013) Andreje Babiše a dosazení fanatického Martina Janečka do čela finanční správy takřka nedostupný atribut podnikání. Jak se situace mění ve světle posledních dnů?

  • Firemní prezentace
  • 16. 12. 2018

Přešlapy finanční správy z posledních let rezultující v nezákonnou aplikaci zajišťovacích příkazů, nemístnou nebo neoprávněnou buzeraci novomanželů ohledně seznamů svatebních hostů měly za následek rezignaci šéfa finanční správy Janečka. Nezbývá než doufat, že to bude mít pozitivní vliv i na zjednodušení procesu registrace k DPH, která se právě v obdopí působení Janečka v čela finanční správy stala noční můrou podnikatelů..

Takřka všichni registrační pracovníci na finančních úřadech při podání žádosti o registraci k DPH rozesílali daňovým subjektům bezhlavě výzvu obsahující čtyřstránkový špatně naskenovaný dokument se spoustou otázek a pokynů, zčásti nezodpověditelných, zčásti zcela nesmyslných. Poskytnutím informací dle této přílohy k výzvě potom podmiňovali udělení registrace k DPH. Požadavky uvedené ve zmíněné příloze však nenachází oporu nejen v relevantních daňových zákonech, ale ani ve zdravém rozumu.

Příklad první (a do nebe nejvíce volající)

Předložte sumu měsíčních příjmů za poslední tři roky!!!!

Tento pokyn, resp. příkaz ocení zejména nově založené podnikatelské subjekty. Protože nemají žádnou historii, nemohou nic doložit a dle rozesílaných výzev jsou tak z udílení registrací k DPH rovnou diskvalifikováni. A ještě navíc ten, kdo dotazník vymýšlel, opatřil takovou kardinální hloupost hned čtyřnásobným imperativem.

Požadavek je ale nesmyslný i v případě již déle existujících daňových subjektů - údaje o příjmech jsou jasně zřetelně z daňových přiznání, případně i z překládaného výkazu zisku a ztráty.

Vrcholným projevem arogance státní moci je potom pohrůžka udělením pořádkové pokuty podle § 247 odst. 2 daňového řádu, která může dosahnout výše až 500.000 Kč. To je opravdu motivační a povzbuzující vstup do podnikání.

Příklad druhý

Požadavek na sdělení webových stránek

Daňový subjekt je povinen pod pohrůžkou sankcí nebo neudělení registrace k DPH sdělit správci daně adresu svých webových stránek. Při ceně webových stránek v řádech desítek tisíc Kč se jedná nejen o nezanedbatelný výdaj, ale i o výdaj či náklad, který může být pro podnikání nepotřebný a následně tedy z hlediska zákona o daních z příjmů neuznatelný.

Pro příklad uveďme případ takového zedníka. Musí mít skutečně dobrý zedník webové stránky? Při aktuálním kritickém nedostatku řemeslníků mu pro reklamu postačí pouhé reference spokojených zákazníků. Ale pokud ho správce daně nezaregistruje jako plátce DPH, připravuje například jeho zákazníky o možnost aplikace snížené sazby DPH na materiál, který jim zpracuje na stavbě. A to již lze považovat za přinejmenším diskriminační.

Příklady další

Dalšími požadovanými údaji jsou například podnikatelský záměr (má onen zedník pracující v hodinové sazbě vůbec nějaký?), popis vztahů se subjekty z EU (počítá se do EU i ČR, či nikoliv?), a tak dále.

Dá se říci, že se jedná o neodborně vytvořený univerzální dokument, který je z hlediska daňového řízení více než kontroverzní  - porušuje hned několik základních zásad daňového řízení uvedených v §§ 5 - 9 daňového řádu. Jedná se především o povinnost správce daně co nejméně zatěžovat daňový subjekt a o povinnost poskytnout daňovému subjektu přiměřené poučení o jeho právech a povinnostech v daňovém řízení. Daňový subjekt je sice poučen, že v případě neposkytnutí informace mu může být uložena pokuta až do výše 500.000 Kč, ale měl skutečně zákonodárce zrovna takévéto poučení na mysli?

Jak z toho ven?

Pravidlo č. 1:  Nechte výzvu správce daně tak dva tři dny uležet, Lhůta pro splnění výzvy je obvykle delší než osm dnů. Přejde vás vztek a vyvarujete se invektivních vyjádření (uvědomujete se vůbec, že žijete z mých daní?) nebo dokonce snad vulgarit - zde příklady netřeba uvádět.

Pravidlo č. 2:  Neznáte-li odpověď a nebojíte se prezentovat čistotu svých myšlenek, vyžádejte si provedení místního šetření. Ve vaší provozovně, na stavbě nebo na jakémkoliv místě souvisejícím s vaší podnikatelskou činností a prezentujte svůj prodnikatelský plán do protokolu. Pokud správce daně vašemu návrhu na provedení místního šetření nevyhoví, dostane se sám do velice komplikované důkazní situace a bude obtížné žádost o registraci k DPH zamítnout.

Pravidlo č. 3:  Nevíte-li si rady, poraďte se s odborníkem!

Hodně štěstí!

 

12/2016  Mgr. Tomáš Pelikán