Nejaktuálnější průběžné výsledky voleb můžete sledovat na stránkách Českého statistického úřadu: 

https://volby.cz/pls/ps2025/ 

Nad slunce jasné je ale jž s mnohatýdenním předstihem před volbami to, že situace není příznivá. Stávající vládní koalice jakoby již rezignovala a chystala se předat moc ve státě populistovi a gaunerovi nejvyššího raření - Andreji Babišovi, bývalému agentovi StB a informátorovi ÚOOZ., defraudantovi evropských peněz, ..., těch přívlastků bychom našle ještě spoustu. Při vládnutí jej navíc bude podporovat zřejmě fašistivké hnutí SPD a dezoláto-komunistický slepenec Stačilo!

Pokud se k moci dostanou populisté a komunisté, mohou události po volbách nabrat rychlý spád. Udělějmě si nyní malý historický exkurz do února 1948, ke změně státního zřízení došlo během několika málo dnů.

Předúnorové napětí

• 1947 (podzim) – Vyhrocení vztahů mezi KSČ a nekomunistickými stranami v rámci Národní fronty.

• leden – únor 1948 – Zvyšující se tlak KSČ na kontrolu státní správy a bezpečnostních složek. Komunisté obsazují klíčové pozice na ministerstvech a v policejních orgánech.

Samotné události února 1948

13. února 1948 (pátek)

• Vládní krize se prohlubuje kvůli sporům o obsazování postů ve Sboru národní bezpečnosti (SNB), kde komunistický ministr vnitra Václav Nosek provádí čistky a dosazuje přívržence KSČ navzdory vládnímu usnesení.

17.–19. února 1948

• 17. února – Předseda vlády Klement Gottwald (KSČ) odmítá návrh demokratických ministrů na zastavení komunistických zásahů do SNB.

• 18. února – KSČ svolává schůze závodních rad a mobilizuje Lidové milice, ozbrojené složky z řad dělníků.

• 19. února – Jednání vlády o krizi končí bez výsledku. Demokratické strany (zejména národní socialisté, lidovci a slovenská Demokratická strana) hledají cestu, jak přimět prezidenta k zásahu.

20. února 1948 (pátek)

• 12 nekomunistických ministrů (národní socialisté, lidovci, slovenští demokraté) podává demisi na protest proti komunistickým zásahům do bezpečnostních složek.

• Tento krok má být podle jejich kalkulace prostředkem k vyvolání nových voleb – prezident Edvard Beneš má buď odmítnout demisi, nebo jmenovat novou vládu bez KSČ.

• KSČ reaguje masivní mobilizací: svolává schůze, demonstrace a upevňuje kontrolu nad klíčovými institucemi.

21. – 24. února 1948

• 21. února – V Praze se konají velké komunistické manifestace na podporu vlády Gottwalda. Lidové milice obsazují strategické budovy.

• 22. února – Do Prahy přijíždějí dělnické delegace z celé republiky, KSČ posiluje tlak na prezidenta.

• 23. února – KSČ ovládá rozhlas, tisk a bezpečnostní složky. Zvyšuje se zastrašování opozice, probíhají čistky na ministerstvech a v institucích.

• 24. února – V Praze pochodují desetitisíce příznivců KSČ, demonstrují před Hradem. Beneš je izolován a pod silným psychickým tlakem.

25. února 1948 (středa) – vyrcholení krize

• Prezident Edvard Beneš přijímá demisi nekomunistických ministrů a pověřuje Klementa Gottwalda sestavením nové vlády, složené převážně z komunistů a jejich spojenců.

• Gottwaldovo vítězné vystoupení z balkónu na Václavském náměstí se stává symbolem tzv. "Vítězného února".

Poúnorové upevňování moci KSČ

• 26. – 29. února – Okamžité čistky v úřadech, armádě, policii, školství a médiích.

• V březnu a dubnu 1948 dochází k likvidaci opozice, zrušení či pohlcení nekomunistických stran a upevnění komunistického monopolu moci.

• 9. května 1948 – Schválení nové ústavy („Ústava 9. května“) legalizující vedoucí úlohu KSČ.

Během pouhých dvou únorových týdnů se Československo změnilo na dalších 40 let a následky komunistické vlády neseme dodnes.

Registrace na akci

Chci se registrovat