Zavedení bankovní daně by zapříčinilo vyšší úroky u hypoték a zdražení úvěrů pro podnikatele, vyplývá to z průzkumu Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). To bude mít za následek pokles růstu úvěrů, snížení tempa růstu ekonomiky a snížení příjmů státního rozpočtu.

Obsahem návrhu zavedení sektorové daně pro banky je postupné zvýšení sazby od 0,05 procenta do 0,3 procenta a dle odhadů by měla do státního rozpočtu přispět 14 miliardami korun ročně. Největším důsledkem zavedení této daně bude, že banky zdraží své služby a náklady na novou daň přenesou na své klienty, kteří splácejí hypotéky.

Analýza se také zaměřuje na důsledky zavedení sektorové bankovní daně v zahraničí. Například v Polsku zavedení daně přispělo ke zhoršení ratingu bank, poklesu poptávky po vládních dluhopisech a zvyšování sazeb úvěrů. Také v Maďarsku daň způsobila zvýšení úrokových sazeb. Na Slovensku pak daň zapříčinila pokles ziskovosti bank, jenž přimělo vládu postupně snižovat sazby až k úplnému zrušení v roce 2021.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá návrh na zavedení sektorové daně a navrhuje zřízení Národního rozvojového fondu, který by fungoval na principu dobrovolnosti. To však ČSSD odmítá.

Naopak Česká bankovní asociace nápad na zřízení fondu pokládá za lepší řešení než daň. Analytik České bankovní asociace uvedl, že „fond by mohl být částečně kontrolován státní Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a sloužil by například na kofinancování investičních projektů typu PPP, kdy spolupracují ministerstva se soukromým sektorem.“