Firmy kvůli epidemii nebudou muset vznášet insolvenční návrhy

Praha 31. března (ČTK) - Podnikatelům se v souvislosti s epidemií koronaviru odloží povinnost podat na sebe insolvenční návrh. Vláda dnes schválila příslušný návrh ministerstva spravedlnosti, opatření by měla ve stavu legislativní nouze projednat Sněmovna. Součástí návrhu je i usnadnění činnosti orgánů právnických osob, které se kvůli vládním opatřením nemohou scházet. Zákon také umožňuje prominout zmeškané lhůty v soudních řízeních a mění podmínky oddlužení.

  • Ekonomika a investice
  • 31. 3. 2020

Ministerstvo spravedlnosti o schválení zákona informovalo na facebooku. "Návrh chrání podnikatele před insolvencí a zmírňuje podmínky lidí v oddlužení. Dojde také k zastavení exekucí, ve kterých v posledních třech letech nebylo nic vymoženo," uvedlo ministerstvo.

Zákon má nově umožnit soudům prominout zmeškání lhůt i tam, kde to současná právní úprava vylučuje. Stejně má postupovat ministerstvo i ve správních řízeních ohledně práv poškozených nebo obětí trestných činů.

Změny se týkají také insolvenčního práva, protože řada lidí přišla kvůli nouzovému stavu o část příjmů nebo o práci. Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných hospodářských potíží, nově nebudou mít povinnost podat na sebe bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Ministerstvo chce také zakotvit mimořádné moratorium, aby ochránilo provozuschopné podniky, které se pouze v důsledku dočasného výpadku způsobeného mimořádnými opatřeními dostanou do přechodných platebních potíží.

Návrh na mimořádné moratorium bude moci podat insolvenčnímu soudu do 31. srpna 2020 dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke 12. březnu 2020 v úpadku. Musí přiložit čestné prohlášení, že jde o důsledek opatření kvůli koronaviru. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku.

Ministerstvo v návrhu řeší rovněž oddlužení zahájená před novelou insolvenčního zákona, tedy do loňského května. Navrhuje u nich zrušit stanovenou hranici splácení pohledávek, pokud je dlužník není schopen splatit v důsledku epidemie. Nesplacení 30 procent pohledávek tak v těchto případech nebude znamenat ztrátu možnosti se oddlužit. V oddluženích zahájených po novele zákona může dlužník už nyní požádat o přerušení oddlužení až na období jednoho roku.

Další navrhovanou změnou je to, že firmy v reorganizaci budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu, aniž by současně čelily riziku jeho zrušení a přeměně reorganizace v konkurz.

Právnickým osobám pak chce návrh usnadnit rozhodování, protože se nyní jejich orgány často nemohou scházet kvůli omezení svobody pohybu a karanténním opatřením. Nově tak budou moci rozhodovat písemně nebo na dálku s využitím technických prostředků, i pokud to nemají schváleno ve stanovách. Návrh také prodlužuje lhůtu, dokdy musí orgány obchodních korporací projednat řádnou účetní závěrku.

Ministerstvo v návrhu pamatovalo i na lidi, kteří se dlouhodobě nacházejí v tíživé finanční situaci a čelí obvykle více exekucím. Podle úřadu může současná situace dolehnout na tuto skupinu obzvlášť nepříznivě. Úřad chce proto umožnit zastavit i bez souhlasu věřitele exekuci, u níž v posledních třech letech nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané pohledávky či k zajištění majetku ve výši, která by stačila alespoň k uhrazení nákladů exekuce.

Věřitel může takovému zastavení bezvýsledné exekuce zabránit jen tím, že složí další zálohu na její náklady. Z pravidla existují výjimky, například u vymáhání výživného na nezletilé dítě musí věřitel se zastavením exekuce souhlasit.