Nově stanovený rozpočet armády na příští rok ve výši 75,4 miliardy je nižší než rozpočet schválený na letošní rok a nenaplňuje zřejmě slib vlády z programového prohlášení, že bude vynakládat na obranu 1,4 procenta HDP. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že armáda o peníze nepřijde. Dostane je podle něj v jiné struktuře a v jiném čase. Ovšem slovo Andreje Babiše není právě veličinou, které by se dalo alespoň trochu věřit.

Pro schválení rozpočtu i s přijatými pozměňovacími návrhy hlasovalo 56 poslanců z přítomných 106. Podpořili jej poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Koaliční ČSSD přitom ještě ve středu snížení rozpočtu ministerstva obrany odmítala.

Pokud by Sněmovna rozpočet neschválila, nastalo by od ledna rozpočtové provizorium. Stát by hospodařil podle letošního rozpočtu se schodkem 500 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před provizoriem varovala a ještě dnes v úvodu apelovala na poslance, aby provizorium nedopustili.

V dílčích hlasováních poslanci přesunuli zhruba 13 miliard korun. Při hlasování o pozměňovacích návrzích přidali peníze na podporu živého umění, sociální služby, Horskou službu, hasičům a policii. Absolvovali víc než 130 hlasování.

Deset miliard, které sněmovní většina na návrh KSČM odebrala ministerstvu obrany, zamíří do vládní rozpočtové rezervy. O jejím použití podle zákona o rozpočtových pravidlech rozhoduje vláda a v rozsahu jí určeném i ministr financí. Předseda KSČM Vojtěch Filip připustil, že má obavu, že vláda nevrátí peníze na řešení pandemické krize, ale do nákupu vojenské techniky. Argumentoval ale tím, že nákupy vojenské techniky se budou odehrávat v letech 2022 až 2026, a nikoli v příštím roce. Kritiku, která zazněla ze strany TOP 09 a KDU-ČSL označil za farizejství.

"Vy jste přinutili tuto vládu, aby na naše spojence v NATO ukázala dlouhý nos," vzkázal komunistům předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Státní rozpočet počítá s příjmy 1488,3 miliardy a výdaji 1808,3 miliardy korun. Založen je na předpokladu růstu ekonomiky o 3,9 procenta.

Dalším unikátem dnešního jednání Poslanecké sněmovny byla skutečnost, že se sociální demokrat Jan Hamáček a dalších šest jeho spolustraníků zúčastnili svého vlastního pohřbu, samozřejmě toho politického. Po tomto výkonu, který by se dal označit jako hromadná politická sebevražda, se strana bude muset zaměřit na překročení 1,5% hranice počtu hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny, aby do stranické pokladny přibyly nějaké peníze na splátky vlastních dluhů, jinak jí bude hrozit definitivní odchod ze scény.